Básně

Bad Apple!!

12. října 2011 v 18:48 | Garou-tan
Slyšela jsem na tuhle japonskou písničku už aspoň pět coverů v různých jazycích. A protože mi to prostě nedalo, dočkala se ode mě přebásnění do češtiny. Trvalo mi to tak nějak průběžně celé odpoledne (protože jsem se v mezičase mazlila s novým morčetem (= Břéťa) a přepisovala si biologii, neb z neznámého důvodu mám půlku sešitu psanou tužkou).

Srdcová

12. září 2011 v 20:48 | Garou-tan
Dnešek je prostě divný den... Doprovázela mě písnička Chizuru.

Černobílá

17. června 2011 v 19:40 | Garou-tan
Ležela jsem na balkoně, zaslechla Versailles a pak už to šlo úplně samo. (Půjčila jsem si kousek z History of the Other Side, konkrétně "mizu kara no kokoro", srdce z vody.)

Zasypaná slovy

15. června 2011 v 17:28 | Garou-tan
Zase trochu starší. Když jsem ji psala, spolužák mi koukal přes rameno a poznamenal, že můj úkolníček jednou bude mít velkou cenu. Třeba bude někdo ochotný si ho za pár milionů koupit, až budu mít tu Nobelovku. Což se s mou soušasnou psací aktivitou stane tak za dvě stě let. A to už tu nebudu.

Zrazená

13. června 2011 v 19:27 | Garou-tan
Průběžně napsané během dnešního dne. Těžko říct, jaký z toho mám pocit... Dnešek je celý takový "těžko říct". Možná je něco se zářivkou. Ovšem, kdo ví.

Střípky

27. května 2011 v 20:30 | Garou-tan
Ne, ještě jsem neumřela... to spíš múza se odebrala kamsi do pryč. A já jsem pořád ještě hotová ze setkání se surikatou, plus se mi vrátil On (myslím, že jsem ho zmiňovala kolem ledna; je to můj homosexuální kamarád. Zrovna je hrozně zamilovaný). Tedy asi tak.
K příspěvku - taková všehochuť, co mi zrovna přišlo na mysl. Napsala jsem si třeba epitaf, zbytek jsou básničky o jedné sloce (jedna je o dvou, dobře).

Dvě nehotové

15. dubna 2011 v 23:48 | Garou-tan
Psané někdy ve škole. Obě mi přijdou nedodělané, ale vím, že takové i zůstanou.

Poslední královna

4. dubna 2011 v 21:37 | Garou-tan
Náhlá inspirace v autobuse... sama se divím, že mi ta slova neutekla, než jsem došla domů.

Kočičí oči

28. března 2011 v 19:41 | Garou-tan
Angličtina a čeština. Začíná mě bavit psát básně, kde se jeden řádek vyskutuje často, případně pořád... (Ovšem to neznamená, že to je k světu. Když to teď po sobě čtu, moc se mi to nelíbí...)

Desatero rytířů

26. března 2011 v 22:37 | Garou-tan
Je mi na nic. Pro změnu...

Andělská

26. března 2011 v 21:47 | Garou-tan
Psané při "řešení" krajského kola matematické olympiády. Bylo to ve středu... ale já jsem už od přírody líná osoba. Omlouvám se.
Sebestředná poznámka: líbí se mi ta atmosféra. Nevím proč, ale líbí.

Bezmocná

16. března 2011 v 18:30 | Garou-tan
Nemluvte na mě, dneska fakt nemám svůj den...

Kdo ví

18. února 2011 v 18:18 | Garou-tan
KDO VÍ
Kdo ví, jaké je, když dochází dech
a když se naděje bojí?
Když zbyly jen jizvy na zádech
a šrámy na duši mojí,
kdo ví, kolik se dnes za štěstí platí
a co život vlastně stojí?

Časová

7. února 2011 v 22:00 | Garou-tan
Poslední polibek od múzy ve škole. Ne, lepší jméno teď nevymyslím. Momentálně mám nějakou naštvanou náladu. Pořád bych se vztekala nebo do něčeho mlátila. 
Asi půjdu spát...

Akrostichům zdar

7. února 2011 v 19:31 | Garou-tan
O češtině mě taky chytla psavá. Tak proč se jí snažit setřást?

Láska zdá se vratká
A možná i krátká
S tebou však je věčná
Katana dvojsečná
Až na konci času

A poslední řádek se mi zalíbil natolik (ať žije Akirova skromnost), že jsem rovnou napsala akrostich i na něj.

Nahoře a dole

7. února 2011 v 0:17 | Garou-tan
Mělo to být jinak. Ale slova si prostě začala dělat, co se jim chtělo... tak mě napadá, že k básnění vždycky potřebuju nějaký impulz. Píšu je bez rozmyslu, vždycky do mě prostě něco šťouchne a já vím, že teď potřebuju napsat báseň...
Ah. Ještě pořád nedávám smysl, co? Omlouvám se.

Tolikrát

1. února 2011 v 16:44 | Garou-tan
Včera večer vypověděl internet službu... nálada mi klesla trochu do mínusu.
Trochu hodně do mínusu.

Úhel pohledu

13. ledna 2011 v 21:59 | Garou-tan
Nejde mi psát... ale já se do toho dostanu, slibuju!
"Ale nedostaneš."
"Nebuď tak nepřející, aneki."
"Nejsem nepřející."
"Ne. Jak by nás mohlo napadnout, že zrovna Garou bude nepřející..."
*bere do ruky pušku s tím, že ji omlátí Lipanovi o hlavu*
A dost. Jdu se věnovat charakteristikám postav ve svém budoucím veledíle.
"Protože ti nejdou nakreslit."
*hážu po Garuši krabici papírových kapesníků* A dost. Tohle mělo být vážné...

Pro tebe

7. ledna 2011 v 21:34 | Garou-tan
Víte, ono to vážně přišlo znenadání. Chtěla jsem aspoň chvíli počkat a nechat si všechno uležet v hlavě... ale ono vlastně nebylo co nechávat uležet. Spadla jsem do toho a ležím v tom úplně celá, až po svá chlupatá ušiska.
Potřebuju Mukurovu košili, protože kapesník mi nestačí.
Pláču. Štěstím.
A bolí mě srdce, protože buší jako splašené.

Nad ránem

6. ledna 2011 v 21:31 | Garou-tan
Vášnivé veršování vyjícího vlka brzy vyplynulo v báseň pocitově vybroušenou - tedy, v očích vlka samotného. Výmluvné verše skrývají pocity vlčí, snad možná krapet vyšinuté.
Fajn, už toho nechám. 

Zrcadlo

2. ledna 2011 v 2:28 | Garou-tan
A zrcadlo mlčí. Proč mlčí?

Nešťastná

28. prosince 2010 v 20:43 | Garou-tan
Inspirované textem písničky Magnet. Co těm lidem pořád vadí?

Ta vánoční

24. prosince 2010 v 16:31 | Garou-tan
Můj dárek pro Teroristku. Nebo taky Děravou ponožku.

Slavík

24. prosince 2010 v 13:28 | Garou-tan
Malý, vánoční pokus. 

Rozdvojená

19. prosince 2010 v 21:33 | Garou-tan
Ano, ráda básně pojmenovávám jen přídavnými jmény.
 
 

Reklama