Mělo to být jinak. Ale slova si prostě začala dělat, co se jim chtělo... tak mě napadá, že k básnění vždycky potřebuju nějaký impulz. Píšu je bez rozmyslu, vždycky do mě prostě něco šťouchne a já vím, že teď potřebuju napsat báseň...
Ah. Ještě pořád nedávám smysl, co? Omlouvám se.
NAHOŘE A DOLE
Anděl má andělem být, nemá lidský život žít
Obejme tě Jeho láska
Ať jsi žebrák, ať jsi kráska
Obejme a nepustí -
Jiná se tě nezhostí
Křídly máchni
Z Ráje pláchni
Dokud máš ještě čas
On je dobrý, jen v Něj věř
Buď si muž, buď si co chceš
Spravedlnost - to je On
Na nespravedlnost hon
Zavři oči
Lev vyskočí
Z brány do nebes
Láska Jeho skrývá krev
Slyšíš nářek, slyšíš řev
Andělé mají být čistí
Hlad po zoufalství je jistý
Miluj si Ho dál
Pro vše, co ti vzal
A už nenavrátil
Najednou Jeho tvář vidíš
Sebe trápíš, sebe šidíš
Eden teď už bílý není
Nesouhlasíš? Zatracení...
***
Za pravdu teď snáší trest
Nechtěl kříž a nechtěl křest
Nesouhlasil s Jeho pravdou
Nevydal se cestou snadnou
Oheň a horko
Co duši spolklo
Značí svobodu
Pro všechny je to "ten zlý"
Jen temný a jen jiný
Příliš pálí, proč ho znát?
Můžeme se přece smát!
Křídla zlomená
Naděje ztracená
Snědly ti duši
Bolesti a ztráta sebe
Chceš všechno a chceš i nebe
Pýchu jemu přičítají
Lidé, ti ho nevítají
Pochopení
Bez prodlení
Potřebuje najít
Nikoho neprosí o nic
Plný hrůz a plný zbrojnic
Hrdost On mu nevezme
Dál se dme v té pýše své
Démon budiž démonem, Peklo si ho k sobě vem









*smeká neexistující klobouk*
Výkřiky andělů do ticha,
do zapomnění zní
Možná je naděje lichá
Možná je poslední
Možná se naděje ztrácí
Možná zas odezní
Možná jsme volní jak ptáci
Možná jsme pompézní
Křídla nás do nebe nesou
Kdo hoří, padá zpět
Někteří strachy se třesou
Lásce se poddají
Když na zem padají...
Možná že patří jim svět.