close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jedenáctý zápis

13. února 2011 v 20:31 | Garou-tan |  Deník prostituta
Lidé šílí z (AMERICKÉHO) Valentýna a já se bavím čtením dementních článků na Krásné, spisováním Deníku a překládáním částí mého a eMina rozhovoru do japonštiny... (neb rozhovory s Batmanem jsou na mé chabé znalosti moc složité)

Ukázka: (možno plně ignorovat)
eM: Yoi na, anta (Jseš dobrá)
Garou: Shitteru, shitteru ^^ (Já vím ^^)
eM: _O_ (:D)
Garou: ... kore wa nihongo de sugoi ne~ (ale v japonštině to zní úplně stylově...)
eM: Sugoi na, nihongo (Tak japonština je stylová...)
Garou: Shitteru, shitteru ^^ (Já vím ^^)


***

O polední přestávce jsem měl hlídat kadeřnictví.
Kadeřnice si odběhla domů. Chvíli jsem se na sebe díval do zrcadla. Napadlo mě, že potřebuju ostříhat. Půjčil jsem si jedny nůžky a něco si s vlasy udělal. Nedopadlo to tak strašně.
Tedy tak strašně, jak jsem se bál.
Po návratu si mě chvíli prohlížela. Ale nic neřekla. Jen zase otevřela a obsluhovala zákazníky. Pak se se mnou rozloučila a odešla. Já uklidil. Pak jsem zamkl. A vyrazil jsem za Adeline.
Zeptala se mě na vlasy. Prý mi teď jsou víc vidět oči. Řekl jsem jí, že jsem se stříhal. Hned ode mě chtěla ostříhat. Řekl jsem jí, že radši ne. Odpověděla, že mě k tomu jednou přesvědčí. Pak změnila téma. Má pár známých, kteří hledají někoho do podnájmu. Že stačí říct, kdy mám čas.
Času mám vždycky dost. Možná je to tím, že nemám kde bydlet.
Proto tak často vysedávám v parku. A dívám se na kachny.
Pohled na ně mi vždycky pomůže. A když jim hodím něco k jídlu, vděčně se na mě podívají. Každá kachna je vděčná. Lidé nejsou. Dostanou, co chtějí, nepoděkují, odejdou. Proč by měli být vděční? Vždyť je to samozřejmost.
Tedy, teď naštěstí už byla.
Byla samozřejmost, že jsem tam pro zákazníky byl. Že si se mnou mohli dělat, co se jim chtělo. Stejně samozřejmé jako východ slunce.
Dneska jsem na něj zase počkal. Stále je stejně krásný.
A Adeline mě odpoledne vzala za jedním známým. Nebyl o moc starší než ona. Ale něco se mi na něm nelíbilo. A já vždycky věřím svým pocitům. Vyplácí se mi to.
Lidé už jim nevěří. Jsou pro ně jen přítěž. Jde jim o peníze. Ne o dobrý nebo špatný pocit.
Ať už je jejich nebo někoho jiného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 okurkovykrem okurkovykrem | Web | 13. února 2011 v 20:42 | Reagovat

Jo, kachny jsou fajn.

2 Fabiana Fabiana | E-mail | Web | 13. února 2011 v 21:01 | Reagovat

Z toho známého nemám dobrý pocit... ale zbožňuju kachny.
Ne, neznám slova, kterými by se dalo vyjádřit, jak píšeš... dokonale je slabé slovo, ale... prozatím snad bude stačit...

3 Dragueden Dragueden | Web | 13. února 2011 v 21:44 | Reagovat

Celkově tvoje tvorba je skvělá. Deník prostituta je něco neobyčejné a nového. Jen tak dál

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama