Lupo e pavoncella
25. prosince 2010 v 20:45 | Garou-tan | VýlevnaKomentáře
Vím, že to asi nemám vůbec co komentovat, ale chci ti říct, že jsi udělala dobře :) Nemá cenu vkládat lásku do někoho, kdo ti nevrací stejnou mincí.
Být ten, kdo vždycky za tím druhým přijde, není příjemné. Znám to.
Cítila jsem se, jakože se vkrádám onomu člověku do jeho života..tam, kde mě nechce mít.
Ale omlouvám se, že sem pletu sebe. Vážně. Dělám to vždycky. Jsem až nechutně egocentrická a neumím to změnit.
Ale dál.
Co je na tomhle "příběhu" (omlouvám se. Nevím, jak jinak to nazvat.) dobrého je, že už to házíš za hlavu. V podstatě.
A neděláš tu stejnou chybu jako já.
Protože já se v pochybnostech, lítosti a hlodavých myšlenkách topila..hodně, hodně dlouho.
Ach..na tyhle články jsem nikdy nebyla schopná napsat smysluplný komentář, který by vyjádřil, co chci říct.
\něco neumím převést do písmen. A to je mi hodně líto. Kdysi jsem chtěla být spisovatelkou. Ale když tohle neumím, nikdy jí nebudu. Ale to je mimo mísu.
Takže do třetice se ti omlouvám.
A chytím se poslední a nejméně podstatné věci.
Pražská zoo? Ty jsi z Prahy?
A..už končím. Neumím psát.
Že jsi psala o sobě není špatně. Tenhle článek je o tobě, komentář se k tobě bude logicky vázat. Já jsem sem naprosto bez důvodu nacpala svoje myšlenky a svoje zážitky.
Já husa hloupá egocentrická.
Co se týče té Prahy..já si myslela, že nejsi Pražačka. Až podezřele málo blogerů je z Prahy. *povzdech*
V takových chvílích je svým způsobem naivní každý.
Taky doufám, že někoho takového najdu. Ale spíš ne. (já byla vždycky optimistka.)
..a přála už jsem ti k Novému roku? (Jo, vím, že je brzo, ale nevím, jestli taky pak budu. A taky vím, že je to úplně mimo. Já to prostě chtěla něčím zakončit.)
Láska je slepá všichni to víme,
ale stejně se tomu neubráníme...
Snad najdeš si někoho lepšího :)
Trdelník je strašně drahej. Padesát korun je prostě moc..ale občas, když hledáš, ho seženeš i za třicet. ^^
Vánoční trhy..jaj, na těch jsem loni nebyla. Že bych si to vynahradila?...
Jop, já jsem z Prahy.
Všichni jsou sobci a já jeden z největších. Ale tak nu což.
Každý je nějaký.
Když jsem nepřála, tak ti prozatímně přeju, kdybych to nestihla někdy potom. :D
Post felicites!
Hmm, jsem docela ráda, že tohle všechno vím. I když se trochu cítím jako hloupá a sebestředná potvora, ale to je vedlejší.
Jen bych chtěla dodat - i já si všímám detailů. Kdysi jsi řekla, že nemáš ráda, když se tě spolužáci ptají na statusy. Cítila jsem se vždycky divně, když jsem se tě na ně ptala, tak jsem prostě přestala.









Rozhodla jsi se správně Garuš ^^;