
Zamilované A
9. listopadu 2010 v 21:02 | Garou-tan | Básně
Komentáře
Karatista-chan :D :) Pokud to bude mít pokrařování, budu jen a jen ráda :) Líbí se mi tvé básničky. Mimoto, tady je skvělý nápad s písmeny na začátku :))
Etoo, já jsem v tom článku nasekala tolik chyb, jak jsem spěchala na tramvaj :D On to je správně Takeru ^^" Jsem baka, no :)
Mmm, proč já jsem většinou uke? :D To je nespravedlivý :P ^^
Na nově usšitý kabát jsme zvědavá, i když jsem s tímto nadmíru spokojená :)
Imitace (nikoliv dřeva) mám rádo. A často taky imituji - ať už profesory, nebo sama sebe... :-D Tak a teď jdu číst, udělalo jsem si tu do komentáře takovou poznámku, abych na to nezapomnělo...
S chutí zardousit je mimořádně oblíbený obrat malého stvoření. A ještě s chutí zardousit a následně opepřit.
Povedená básnička. V Émerice by dostala Ej neboli Á. :)
Tvoje básničky jsou boží, geniální! A navíc mají smysl. Což se mi nikdy nedaří. A s těmi písmeny na začátku je to moc dobrý nápad. :)
Karatista-chan...Hehe. :D
Já ráda Nightwish, ale už ho moc neposlouchám. Napsala jsem ho tam proto, že jsem se chtěla držet toho, jaké oblečení skutečně mám. A ty nejhezčí jsou moc složité a nechtělo se mi s tím kreslit..Já se u psaní taky snažím. A studie ruky jsem taky zkoušela..nic moc. :D Nespíš? Kdybych nespala, jsem hodně v hajzlu. Protože i kdybych do sebe ládovala kafe a tak dále, bylo by to stejně jenom horší..
Studie postavy..Joj, to už jsem jakž takž zvládla..projevilo se to na linorytu, o kterém jsem kecala v článku (příští týden..nebo možná snad o víkendu ho chci zveřejnit..což je naprosto nepotřebná informace, ale nevadí). Dělat postavy podle maleb Renoira je totiž nejlepší. :D
Studie látky, to je pro mě prostě sebevražda. U látky je strašně moc záhybů a nad těmi já vždycky musím strašně přemýšlet, nikdy mi to nenaskočí samo >.<
Přesně tak..kdyby lidské tělo spánek nutně nepotřebovalo (nebo že by se dalo spát třeba každý druhý den), bylo by to všechno mnohem jednodušší..
A za pochvalu - nemáš zač, je zasloužená. :)
Nááádhera, romantika a ještě veršovaná... hmm, to mi nikdy nešlo...
Moc se ti to povedlo, už jsem zvědavá na pokračování, když přeci jenom náš mistr v karate pookřál :D









No jo, básník se nezapře...