Měla jsem jít na squash. Jenže kurty byly všechny zamluvené, tak tam mířím až v neděli... cestou zpátky domů si mě zase jednou ti dva odchytili.
(Tentokrát však trochu jiní dva)
***
Vystoupila jsem z autobusu a shledala, že pan řidič to asi přehnal s topením. Nabrala jsem směr přechod, protože autobus domů mi jel z druhé strany. Zábla mě ruka s koupeným časopisem - neměla jsme to srdce Epochu házet do batohu.
"To je tu taková tma normálně?"
Otočím se za hlasem. Vedle mě tiše levituje Kloboučník a na jeho klobouku sedí Break. Už jsem zmiňovala, jak stylově se umí oblékat? A jak má krásně sestříhané vlasy? A jak rozkošně mu hrabe?
Dobře, už bych toho mohla nechat.
"Záleží na ročním období," odvětila jsem. "Třeba v létě by teď bylo světlo."
"Kolik je vůbec hodin?" zeptal se Break.
"Pět," tipla jsem. Po pohledu na displej telefonu (který hlásil 17:04) jsem si připadala jako borec.
"A bude i čaj?" rozjasnil se Break. Hned z Kloboučníkova klobouku seskočil. Na zmoklém chodníku se mu smekly boty, ale balanc nakonec udržel. Zapřemýšlela jsem, proč mu na rameni nesedí Emily. Nakonec jsem podobné zbytečnosti odsunula stranou.
"Nebude," prohlásila jsem. "Ale můžu se s tebou doma rozdělit o čokoládu."
"Vážně?" rozzářil se Break a vděčně vzal moje ruce do svých. Musela jsem mu ten veselý výraz oplatit - proč se nepodělit s někým, kdo mi bude vděčný?
Pak něco začalo být špatně.
Zadívala jsem se směrem těch negativních vibrací.
Kus ode mě a Breaka stál Mukuro obklopený tmavě fialovou mlhou (která se na potemnělém náměstí docela míjela účinkem). Měřil si mě nepřátelským pohledem a mě napadlo, že rozhořčený Sebastian je jeho věrná kopie*.
"Děje se něco?" pozvedla jsem obočí, aniž bych Breakovy ruce pouštěla.
Mukuro neodpověděl.
"Konbanwa*," zamával Mukurovi Break.
"Můžeš mi říct, co je tenhle klaun* zač?" otočil se na mě Mukuro. Break se mi vystrašeně schoval za záda a nesměle si Mukura pravým očkem prohlížel.
"To je Break. Breaku, tohle je Mukuro," představila jsem je.
"Takhle jsem to nemyslel," uvědomil mě Mukuro.
Však já vím.
Střelil po mně nasupený pohled.
"Co se ti nelíbí? Na to, že máš u Taychi prát ponožky, nějak moc žárlíš," založila jsem si ruce na hrudi.
"Jsi mi nevěrná," následoval mě v založení rukou Mukuro.
"Od tebe to sedí," podotkla jsem. "I když jsem nevěděla, že i na tebe funguje chlapská logika."
Break mě zatahal za rukáv. "Co přesně ta chlapská logika má být?"
"Jde o to, že on mi nevěrný být může, ale já jemu ne," odvětila jsem.
"Není to nefér?" zeptal se překvapeně Break. Někdy uprostřed dotazu mě objal kolem ramen.
"Je, ale co se s ním dá dělat," povzdechla jsem si.
Mukuro nasadil výraz Sebastiana, který zjistil, že už Ciela nebude moct sežrat.
Break se rozesmál.
A já po Mukurovi hodila ananasem, aby nestihl vytáhnout trojzubec.
Nejspíš to vzal jako zradu - hned totiž dotčeně zmizel.
* Sebastian (Kuroshitsuji) vypadá jako Mukuro. Vím to, protože KHR začalo vycházet mnohem dřív než nějaký hráblý Černý komorník.
Konbanwa = Dobrý večer
Alenka říká Breakovi "piero-me", tedy "pitomej klaune".









Hmhmm. Zajímavé, ačkoliv nerozumím pojmům jako pod hvězdičkou KHR nebo... no pro mne je to prostě z cizího světa, i tak je to ovšem hezké :)