
Tanec pro přízraky
30. října 2010 v 15:32 | Garou-tan | BásněVčera jsem si chtěla zatančit s múzou, ale pořád jsem jí šlapaly na nohy. Sama mě k tanci vyzvala až když jsem se chystala usnout - tak jsem si vzala centropenku a začala jsem psát. Opět to šlo samo...
Jen jsem to dneska trochu poupravila.
Zpracované na učitelem zadané téma - les nebo strom. Vzala jsem to po svém...
TANEC PRO PŘÍZRAKY
Tanec na konci vzpomínek, snad v hlubině mé mysli
Kde větve dávno uschlých stromů konejší všechny mé smysly
Řeka tím krajem neprotéká, tančím beze slov, bosa
Větve se po mně natahují, vlasy smáčí mi rosa
Netuším, co přesně zatančit mám - řekli jen "nesmíš přestat!"
Přízraky lesa svým tancem bavím, ač prý by je měl ztrestat
Stromy se na mě usmívají, šílený však je jejich smích
Přestat a ptát se po lidskosti? "Hlupačko, to by byl jenom hřích!"
Bolí mě nohy, mé srdce se láme, tančím pro lidi, co neznám
Místo nich musím tančit tady, "spásu do duší vnes nám"
Lidé mě lesu darovali, by sami mohli klidně spát
Můj nesouhlas pro ně nic nebyl, sladké sny budou se dětem zdát
Ve chvíli, kdy můj tanec skončí, do lesa pošlou jiného
"Velectění" se své oběti vyhnou - a přitom mají cejch vinného!
Srdce mi mrzne při pomyšlení, že soucit utekl do lesů
S přízraky, elfy a sudičkami užívá si rejů a plesů
Pro co já tady vlastně tančím, když lidé v městě jsou, jací jsou
Vždyť sem, do lesů v hloubi kraje vhodili celou duši mou
Větve mi něžně pohladí vlasy, smích přestává být šílený
Klesám na kolena, padám na zem, každý tam venku je zmýlený
Do lesů přeci soucit prchá, legendou pozvolna stává se
Přízraky odtud utíkají - a lidem o nich zdává se
Legenda podložená pravdou, minulost matně září
"Ve jménu lidskosti bereš život - společnosti, ty lháři…"

Takhle to vypadalo původně. Na krajích jsou napsaná haiku.
Komentáře
Jak nádherná báseň :-) Neměla jsi to vůbec přepisovat, byla by větší sranda se v tom orientovat :D Ale chápu, že to by asi nešlo...
Dobřé, přiznávám ujíždí mi to..ale teprve se učím básnit :D
Takové nápadové vize mám taky..(U mě více proškrtané a nakonec roztrhané):-D
Krásné moc krásné..
Jé, to vypadá skoro jako můj povídkový sešit:) Povedené.
V první sloce mi vadilo ta dvojí personifikace větví - tedy spíš, že se prostě větve objevily tak brzy hned po sobě..
Dál to bylo celkem hezké, ikdyž mám raději básně s méně rozvitými větami, s ne tak dlouhými řádky..
"Přestat a ptát se po lidskosti?"
"tančím pro lidi, co neznám"
"Přízraky odtud utíkají - a lidem o nich zdává se"
Tyto věty a ještě ta poslední mne zaujaly..









Hezké :)...Vááážně bys do toho semou šla? :D..Tak mi někde nech email a já ti na něj pošlu během dneška nebo zítřka otázky :P