close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Slepičinec

14. října 2010 v 21:13 | Garou-tan |  Smečka
První příběh osmičky vlků, kteří mi o hodině čas od času běhají po lavici - ač jsou původně z lesa. Hustého, plného zvířat a skrytého v hlubině mojí mysli. 
Smečku mám vymyšlenou jako sérii příhod, které na sebe můžou a nemusí navazovat. Váhala jsem, jestli to bude spíš vážnější, nebo spíš oddechové - nakonec jsem se rozhodla pro druhou možnost. Taky je to trochu experiment, zkouším zaostřit na dialogy a zbytek příliš neokecávat. Uvidím, jak mi to do budoucna půjde.


***

Z doupěte vykoukla světle šedá hlava s natrženým uchem. Jasné oči ještě jednou prohlédly nejbližší okolí. Hned poté se vlčice vysoukala ven a zatřásla hlavou. 
"Kde jen může být?" povzdechla si.
"Daleko," zavrkal Sid.
"Vysoko," doplnilo ho jeho mladší dvojče.
"Ale no tak," zadívala se na ně zpytavě Elya. Seděla stranou od ostatních, jak měla ve zvyku, ale pozorovala je svým typickým, laskavým pohledem. "Určitě bude co nevidět zpátky."
Než stihla Saki odpovědět, někde blízko zašustilo kapradí. Dvojčata tím směrem okamžitě otočila hlavy, Elya jen natočila uši a Saki se ohlédla. Užuž se chtěla zaradovat, ale ze stínů lesa vykráčel leda Kalwen. Letmým pohledem zhodnotil situaci.
"Zase?" optal se bez většího zájmu a podrbal se zadní tlapou na tváři.
"Jo, jo," uculil se Kid.
"Už zase," dodal Sid.
"Měla by si pospíšit. Za chvíli bude-" začal Kalwen, byl však přerušen.
"Jídlo!" zaradovala se dvojčata.
"Vždyť už jsem zpátky," ozvala se mladá vlčice. Do trávy před ní dopadly dvě slepice.
"Cos nám to přinesla?" začenichal Kid.
"Dezert?" nadhodil mlsně Sid.
"Kde jsi byla, Lau?" Saki ke své dceři beze spěchu přišla a očichala ji. Kožich jí voněl po něčem ostrém a ne až tak cizím.
"Rozšířit si obzory," odpověděla Lawren vyhýbavě.
"Už zase u lišek," promluvila spíš k sobě Saki a vydala se za Kalwenem, který beze slov mířil k úlovku.
"Fakt jsi byla u lišek?" přiběhl k Lawren z jedné strany Sid.
"No jasně. Ta nuda tady je občas k nevydržení," postěžovala si vlčice.
"A co jste dělali?" zeptal se Kid.
"Lišáci mě vzali loupit do kurníků. Někdy byste měli jít s náma," nadhodila Lau a raději se také vydala pro svou část večeře.
"Fíha," vydechli její dva společníci.
"A už jste viděli myslivce, kluci?" shlédla oba vlky vedle sebe tázavým pohledem.
"Co to je?" zeptal se Kid.
"Jelen, srnec, nebo daněk?" upřesnil dotaz Sid.
"Ale ne," zavrtěla hlavou Lawren a ztišila hlas. "Lišáci říkali, že to není zvíře."
"Není zvíře?" nastražil uši Sid.
"To zní děsivě," prohlásil Kid.
"Tak děsivý zase není. Je hrozně velký, chlupatý a postavil si vlastní jeskyni na kraji lesa, u které má slepice," vysvětlila Lawren. Dvojčata si vyměnila pohledy.
"Páni!" ozvala se hned potom jednohlasně.
"Co jim to zase vyprávíš, Lawren?" zvedl hlavu Sten a zadíval se na svou dceru.
"Vůbec nic, tati," odpověděla Lawren a očichala srnce před sebou.
"Nelíbí?" zavrčela Sasha.
"Vždyť jsem nic neřekla," ohradila se Lawren, sedla si a pustila se do jídla. Vydržela u něj jen chvilku - všimla si totiž Kalwena, který seděl stranou a nejspíš o něčem přemýšlel. Strčila tedy čenichem do Kida.
"Nevíš, co s ním je?" zeptala se potichu.
"Běž se ho zeptat," na to Kid.
"Třeba se ti svěří," zachechtal se Sid.
"Ale já to myslela vážně," bránila se Lawren.
"Však my taky," odvětila dvojčata unisono.
Lau bylo jasné, že si z ní zase dělají legraci.
"Asi mu dám jednu slepici," zauvažovala nahlas. "Třeba ho rozveselí."
Dvojčata okamžitě našpicovala uši.
"Určitě už nemá hlad," prohodil Sid.
"Proč by jinak seděl stranou?" rozvinul bratrovu domněnku Kid.
"Nad čím mudrujete?" ozvala se Elya. "Víte přece, že u jídla se nemluví."
"Jak se stát škodnou snadno a rychle," rýpnul si Kalwen. Nakonec se rozhodl svou porci sníst.
"Kalwene," ozvala se smířlivě Saki.
Černý vlk se však zdál být více zaujatý srncem a neodpověděl.
"Chutná?" zvedl hlavu Sten.
"Ještě, aby nechutnalo," zavrčela Sasha.
Kid, Sid a Lawren si jen vyměnili všeříkající pohledy.
"Chutná," přisvědčili všichni tři.
Sasha si odfrkla. Saki a Sten jejím směrem vyslali zraky, načež se šedá vlčice jen ošila a pokračovala v pojídání večeře. Zbytek jídla proběhl v tichu - klid lesa rušilo jen vlčí mlaskání a zvuk trhaného masa.
Lau po večeři zamířila ke kořenům starého dubu, kde s dvojčaty obvykle spávala. Teď tam ležela dvojice slepic a obě čekaly, co s nimi vlčice udělá.
"Jednu dej mně," ozval se Kid.
"A tu druhou mně," dodal Sid.
Když vlčice nic neříkala, dvojčata si vyměnila pohledy. Kid do Lawren strčil čumákem.
"Prosím?" zastříhal ušima.
"Máme hlad," přidal se Sid.
"Ale no tak," prohodila Lau zamyšleně. "To chce něco rafinovaného."
Nakonec vzala obě dvě slepice do zubů a odběhla. Jednu nechala na místě, kde spává Kalwen, druhou u Sashi. Dvojčata se na ni tázavě podívala a Lawren by klidně i odpověděla - kdyby se neozvala Sasha.
"Vypadám snad, že nějakou slepici potřebuju?" osopila se.
Dvojčata s Lawren se jen uvelebila mezi kořeny starého stromu a všichni tři se shodli na tom, že Sasha je prostě Sasha.
Když se Lau ráno probudila, ze slepice už zbývalo jen pár pírek na Sashině čenichu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Celestin Celestin | Web | 14. října 2010 v 22:45 | Reagovat

To je správný ^.^ Nikdy bych neřekla, že mě něco takvýho bude bavit, ale překvapilo mě to :)

2 Jenny Jenny | Web | 15. října 2010 v 19:14 | Reagovat

Vypadá to dobře. Trošku se ztrácím ve jménech, ale jak se budou charaktery rozvíjet, určitě to bude lepší:)

3 Fabiana Fabiana | E-mail | Web | 15. října 2010 v 19:41 | Reagovat

Jo, tak tohle se mi líbí :) četla jsem to dvakrát kvůli jménům, ale myslím, že už mám celkem solidní přehled ;)

4 Garou-tan Garou-tan | Web | 15. října 2010 v 19:45 | Reagovat

[1]: Díky :)
[2]:[3]: Ah, omlouvám se, asi jsem to trochu neodhadla ^^; Ale moc děkuju, jsem ráda, že se to líbí (ty jména se příště vynasnažím trochu vychytat) ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama