Moje nálada by se dala docela dobře popsat jako "AGHR!". Cestou mě naštěstí napadlo napsat si na uklidnění zase jednou drabble a přemýšlím, že se dokopu k tomu, abych každý den napsala aspoň jedno. Ale já a moje předsevzetí...
To mi připomíná, že do zítra máme povinnou četbu. Asi bych ty Povídky z druhé kapsy měla přeci jen někde najít...
Fanfikce na mnou obdivovanou hru - Kichiku Megane. Ani postavy, ani hra mi nepatří. Hra je majetkem společnosti SPRAY, a jelikož neumím tak dobře japonsky, autor postav jako takových mi není znám.
***
Katsuya za sebou zavřel dveře do kanceláře - a při pohledu na potemnělou chodbu ho napadlo, že určitě odchází poslední. Vydal se tedy domů a býval by ani nezastavoval, kdyby se v jedné kanceláři nesvítilo.
S pozvednutým obočím nahlédl dovnitř.
"Midou?"
"Říkal jsem ti, ať na mě nečekáš," ozval se Takanori, začtený do papírů ve svých rukou. Do tváře mu spadlo pár osamělých pramenů.
"Budeš přepracovaný," podotkl Katsuya.
"Někdo to udělat musí," odvětil Takanori. Chutí pracovat zrovna nesršel.
Blondýn se pousmál, tiše přišel až k pracovnímu stolu, vzal Takanoriho za bradu a krátce jej políbil na rty.
"Co kdybych ti pomohl?"









Přečetla jsem si tvé povídky, píšeš vážně dobře, škoda že jich je tak málo česky. Piš každý den, budu mít co číst :)