close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jane Vopálová poprvé

18. října 2010 v 21:03 | Garou-tan & Lumierre |  Glosováno
Garou a Lumierre mají tu čest vám představit příběh Jane Vopálové. Ovšem oglosovaný. Držte si klobouky, protože na tomhle příběhu od Potterofilky jsme se pěkně vyřádily.
Oranžová je moje, červená patří Lumierre.
Pokud nemáte rádi králíky, nemravné narážky a Chucka Norrise, raději nečíst.


***

(Jane) Alenka s Vorpálov(á)ým mečem a čarovný Tlachapoud (začátek konce světa… konec světa se blíží! Mwhahaha! Pardon…)
Kapitola první(mezera)- rodinné tajemství
(Autor: BLESK! … víme víc.)
Náš (slečna bude královského rodu, že? My jsme její císařská výsost Garou a zbavujeme vás následnictví trůnu) (no počkej děvče, toho "náš" budeš jednou litovat, copyright je svině, dobrý právník též...) příběh začíná v jednom anglickém městečku Bristolu (bod za existující město). Žila tam dívka(mezera)- velmi krásná, chytrá, mocná a dokonalá dívka. Byla tak dokonalá, že vlastně nežila - sakra, tohle mělo být vlastně až na konci! Měla dlouhé zlaté vlasy plné peprmintových žvýkaček, velké hnědé oči zarudlé od věčné konzumace Red Bullu, plné rty keců a rovný nos díky tomu, že místo kapesníku používala pravítko. Také ráda nosila modré šatičky a ještě raději padala do králičích nor. A to hlavně kvůli očím zarudlým od Red Bullu, protože stále slzely tak moc, že neviděla na krok. Chuděrka. Mohlo jí být maximálně patnáct let, tedy alespoň vzhledově. V Bristolu byla velmi oblíbená návštěvnice pánských postelí a to nejen díky tomu, že byla ve skutečnosti převlečený bílý králík. Jinak také kvůli (své) kráse svého převleku, ale dokonce i proto, že byla velmi laskavá co se alimentů týče. S každým obyvatelem Bristolu byla za dobře, aby si ji náhodou někdo nedal na smetaně. A to bylo velmi zvláštní a neobvyklé , protože tato dívka pocházela z "Králičí nory", tedy rodiny(čárka) které se celé město bálo, jelikož otec rodiny byl vzdálený příbuzný Chucka Norrise.
O její rodině se mluvilo jako o rodině nenormální a bláznivé. Už jen proto, že všichni byli bílí, chlupatí a skončili na pekáči - až na otce rodiny, který pekáči unikl, protože se jakožto vzdálený příbuzný Chucka Norrise učil v Krásnohůlkách a ne těch trapnejch, starejch a ohranejch Bradavicích - protekce je protekce. Nikdo s nimi nechtěl mít nic společného, tedy kromě toho pečení, protože chodili neobvykle oblékaní v kubistickém stylu - ano, i oblékání je dnes kubistické,
měli neobvyklé chování a neobvyklý otec(mezera) - vzdálený příbuzný Chucka Norrise (ano, zmíním to tu ještě třeba stokrát, protože tento příbuzný Chucka Norrise je tak dobrý příbuzný Chucka Norrise, že je na něj Chuck Norris málem i hrdý! … no fajn, přeháním), neobvyklá hlava neobvyklé rodiny nikdy nebyl vidět ráno před neobvyklým domem, protože chlastal jak Dán a tedy nebylo vidět ,že by odcházel do neobvyklé práce, protože deset pivsonů denně na pracovišti ještě v zákoníku práce povoleno není. (Typografická pravidla se v zájmu o své psychické zdraví zdekovala - souhlasím, kolegyně) Nejezdil autem ,protože létal vzduchem, jelikož byl již zmíněný příbuzný Chucka Norrise, a rodina Flegelových proto nikdy auto nevlastnila. Nikdy tátu Brand(o)ana Frasera neviděli na cestě k podzemní dráze, které se obvykle říká metro, ovšem my jsme se rozhodly, že metro je moc klišé. Ale přesto, přeze všechno, ho vždy viděli(čárka) jak se vrací domů, protože jeho hlavní letecká linka byla domov-hospoda. Ať si drbna Knutová natahovala krk jak chtěla, nikdy ho neviděla vycházet z domu, natož, aby jí skočil na nachystaný pekáč. Jenom vcházet, ovšem to pekáč pokaždé minul - a Knutovou nikdy nenapadlo dát si k domu dopravní značky pro králíky. Baba blbá… Vstávala kvůli tomu neuvěřitelně brzy, někdy i dokonce celou noc nespala, ale nikdy se jí (to) nepodařilo zjistit, kam má sakra tu mrkev nastražit, aby si taťku králíka osmahla na cibulce.
Rodina Flegelova byla velmi stará rodina. Jejich průměrný věk byl 157 let a 9 měsíců. Jejich předkové žili snad i v šestnáctém století. Snad. Kroniky se nedochovaly. Jejich dům byl ale až neuvěřitelně obyčejný, ozdobený sem tam nějakou vzrostlou karotkou a boxerkami vyhozenými z okna pokoje krásné Alenky, když si zas užívala milostných orgií. Měl sotva pět (pokojů) nor. Před domem stála popelnice, tvořící sotva-šestý pokoj domu, ale jinak byla jako každá jiná - jen obsahem se trochu lišila. Byla tam hlavně mrkvová nať, pár mrtvých králíčat, které matičku prudily, a sem tam i nějaký ten shnilý kořínek. Ovšem do té popelnice nikdy nikdo nic nevhodil. Ono tam všechno létalo úplně samo. Popeláři jí automaticky nevysypávají, protože posuďte sami - nedali byste jim po držce, když by vám vysypali obývák? Mají dokonce i poštovní schránku ale pošťák jim nikdy nevhodil do schránky jediný dopis - upomínky od banky se naštěstí jako dopis nepočítají. Dokonce ani účtenky jim nechodí, protože táta-málem-Chuck-Norris to umí zařídit. Nemají předplacené noviny jako každá jiná rodina v obci, protože mají internet a tím pádem tedy i králičí Google.
Jsem neskutečně ráda, že nás autorka seznámila se všemi těmito skutečnostmi. Zajisté jsou životně důležité pro příběh. To zajisté, Garuš. Natažený krk Knutové je velice důležitá záležitost, dlouhokrké sousedky by se vždy měly někam zaznamenat.
(odstavec)Flegelova rodina má tři děti: Sáru, Patrika a Amandu. Amanda je ten podivný převlečený králík ze začátku (a dívka se zlatými vlasy o které už padla zmíňka (wtf hackz? ZmíŇka? Pro svatého Gerarda, tohle je fakt moc)). Sára, Patrik a Amanda (proč používat zájmena, že… zájmena používáme jen my staromódní) každý rok odjížděli do nějaké školy, ale nikdy ne do té stejné. Stejně tak jak se Knutové nepodařilo zjistit kde otec Brandon pracuje, nepodařilo se jí zjisitit ani, kam děti chodí do školy - po pár měsících pozorování si však ukroutila krční obratel, hlava jí padla na hrudník, rozbitý obratel přerval míchu a bylo po ní… ééé, nebo ne, to je moc morbidní. Celý školní rok studovali. Na to bych ráda upozornila, protože ve škole se jen tak nevidí, aby někdo celoročně studoval. Vraceli se pouze na prázdniny. Když se chystali do školy, měli velké vozíky s červeno-bílými nápisy KAUFLAND, na kterých měli staré ohromné kufry plné drog, alkoholu, cigaret, jak se pro dnešní mládež typické, a klece ,nebo přepravky se zvířaty, neboť králík si vždycky rád vrzne. Amanda vozila šedou kočku jménem Hašiš a Patrik velkou sovu pálenou jménem Cigaretový Nedopalek, ač s tou to občas šlo ztuha. Na jménech zvířat tedy vidíme, jak špatné to s dětmi bylo. Patrik byl nejstarš,í mohlo, ale nemuselo mu být šestnáct-sedmnáct-osmnáct-devatenáct-dvacet-doplňte let a Sára byla nejmladší, té bylo dvanáct-třináct-čtrnáct-patnáct (časy se mění!) a jela do školy podruhé v životě. Ještě na ni králičí roupy nelezly, takže nouzového mazlíka si s sebou nevozila. Zvláštní na tom všem je ,že jejich děti chodili dříve do normální městské školy. Učili se číst, psát, počítat... Ale jakmile jim bylo jedenáct(čárka) začali navštěvovat tu internátní školu pro vzdálené potomky (čárka - chybí tam autorce, Lumierre za to nemůže, Lumierre čárky ráda) o které nikdo neměl tušení(ČÁRKA) kde se nachází, protože Chuck Norris je mistr kamufláže. Vědělo se jen, že by to měl být králičí ráj. Patrik, Amanda a Sára se nikdy s nikým nekamarádili. Mohli totiž mluvit jen s čistokrevnými králíky, a ti ze sousedství už byli všichni upečení. Ne ,že by o to nestáli ale ostatní děti to měli od rodičů zakázané. "Přece se nebudeš bavit s večeří!" mávaly prstem maminky. "Ale mami, vždyť ještě včera jsi tvrdila, že to je jen oběd!" tvrdily děti.
Flegelova rodina měla obrovské tajemství. A to tajemství rozluští všechny záhadné otázky okolo jejich žití. Rodina Flegelova byla rodina králičí, jak již bylo desetkrát zmíněno výše a byla vzdálenou přízní Chucka Norrise, jak už bylo taky mnohokrát zmíněno (kouzelnická). Všichni z rodiny byli králíci, kteří jen čekali na opečení, takže byli věčně psychicky v &*@!#* - až na děti, kterým bylo vlivem drog věčně tááák fajn… (kouzelníci, čarodějové a čarodějky). Měli (kouzelné) skákací a létací schopnosti. Flegelov(i)y děti pravidelně chodily (do školy čar a kouzel v Bradavicích) do protidrogové léčebny na pravidelná sezení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Fabiana Fabiana | E-mail | Web | 18. října 2010 v 21:12 | Reagovat

Králící? Nemravné narážky? Chuck Norris? Dokonalá povídka x)

2 Celestin Celestin | Web | 18. října 2010 v 22:24 | Reagovat

Tohle mě dostalo !:D

3 Lumierre The Aftermath Animal Lumierre The Aftermath Animal | Web | 19. října 2010 v 17:12 | Reagovat

Bože... když to čtu dneska, z odstupem času, musím nás naprosto narcisticky pochválit, Garuš... jsme dobrý xD

4 Jenny Jenny | Web | 19. října 2010 v 19:59 | Reagovat

Už jsem někde zmiňovala, že miluju glosy?:D Taky jsme je kdysi psaly s kamarádkou. Na povídky o Tokio Hotel to šlo samo:D
Připomněla jsi mi, jaká to byla sranda:D:)

5 Já | Web | 20. října 2010 v 21:39 | Reagovat

Králíci!....*svíjí se na zemi smíchy*
Znáš/znáte knížku od Andyho Rileyho 'Králíčkovy sbesvraždy'? (pro načerpání inspirace ^^)

6 Garou-tan Garou-tan | Web | 20. října 2010 v 21:40 | Reagovat

[5]: Já ju neznám, ale doufám, že poznám. Zní zajímavě ^^

7 Terka Terka | Web | 26. prosince 2010 v 13:44 | Reagovat

Vážně dobrý :D

8 Benda z Monia Benda z Monia | Web | 11. ledna 2011 v 19:34 | Reagovat

To je boží! To je BOŽÍ! Kde jinde najít králíky, Chucka a posměch z pravopisných chyb ? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama