close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rosemary má děťátko

6. září 2010 v 16:53 | Garou-tan |  Výlevna
"Nedopatřením" jsme s mamkou zavedly rozhovor na Rosemary má děťátko od Iry Levina. Prý už jsem to četla, ale paměť si nesouhlasně klepala na hlavu, tak jsem knihu kdesi v útrobách bytu našla a dala se do čtení.


***

Všechno to začíná tím, že se novomanželé Guy a Rosemary stěhují do nového bytu. Obyčejného bytu někde v New Yorku (omlouvám se, ale adresy si nepamatuju). Už předtím se přihlásili do pořadníku o byt v Bramfordu - a jistá paní se jim ozve, že se zrovna jeden byt uvolnil.
Rosemary s Guyem se tedy vyvléknou ze smlouvy na původní byt a přestěhují se do Bramfordu. Tam se Rosemary seznámí s Terry, holčinou, o níž se dobrotivě starají sousedi Castevetovi. Když Terry skočí z okna, Rosemary a Guy se s nimi začnou sbližovat.

Já osobně mám ráda knihy se spádem, takže jsem se občas u Rosemary má děťátko zastavovala a stěžovala si, že to trvá nějak moc dlouho. Chvilkami jsem se v tom nevyznala, ale to přičítám spíš vlastní nepozornosti.
Teď jsem nehorázně ráda, že jsem si to přečetla celé. Konec to sice příliš neukončil, ale na podobné věci jsem už zvyklá od Murakamiho (upřímně, Murakami bývá mnohem horší. I když... bude lepší říct otevřenější). Autor to prostě takhle napsal a nějaká trubka z Čech by s tím nic nenadělala, ani kdyby chtěla.
Nejspíš Stepfordské paničky rozečtu ještě dneska. Uvidím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama